Během prvních dvou listopadových týdnů, kdy se světoví lídři sešli v Glasgow, vyšly do ulic po celém světě tisíce aktivistů a byly napsány stovky článků, příspěvků na sociálních sítích a komentářů jak o COP26 tak i o budoucnosti naší planety. Očekávání byla vysoká, protože globální emise Co2 stále nezačaly klesat.

Jaké jsou tedy hlavní výstupy klimatické konference COP26?

Výsledky COP jsou většinou vnímány jako slabé nebo v lepším případě relativně mírné. Nic se nezměnilo na tom, že svět stále naléhavě potřebuje přejít od závazků směrem k smysluplným, měřitelným akcím. Je však třeba vzít v úvahu také několik důležitých bodů, jako jsou nové investiční příležitosti pramenící se závazku postupně snižovat spotřebu uhlí, snižovat emise metanu a či posun bank od financování fosilních paliv a jejich větší zapojení do boje s klimatickou změnou.

Podle studie koalice pro analýzu klimatu na světě – Climate Action Tracker by mohly nové závazky Cop26 ohlášené v oblasti metanu, uhlí, dopravy a odlesňování posunout svět o 9 % blíže k cestě, která udrží oteplování do 1,5 °C. Studie uvádí, že sektorové závazky oznámené v Glasgow představují potenciální snížení o 2,2 gigatuny oxidu uhličitého (celkem emitujeme 59 gigatun ročně), což odpovídá emisím Německa, Japonska a Spojeného království dohromady. Splnění závazku ovšem závisí na vládách a tom, zda dodrží své klimatické sliby, což dosud téměř nikdy neudělaly.

Konečná dohoda COP26 přináší několik malých výher a několik podstatných změn, byť celkově nás nepřibližuje k úspěšnému zvládnutí dekarbonizace. Státy se pouze dohodly na prozatímním cíli 45% snížení emisí do roku 2030 a čisté nuly do roku 2050. Příští rok by státy měly předložit nové plány na snížení emisí, zatím to ovšem ypadá, že i úplné splnění všech závazků by pravděpodobně omezilo oteplování pouze na +1,8ºC. Tento ne zcela uspokojivý výsledek se dal očekávat a proto je dobré si připomenout i to, že podstatným účelem COP je také posunout proces od ambicí k národním závazkům, domácí politice, inovacím, financování a monitoringu akcí.

Konkrétní závěry jsou:

1.Ukončení spalování uhlí S původní definicí ukončení spalování uhlí na poslední chvíli nesouhlasily Čína a Indie a tak byla formulace změněna na utlumení. Tato nuance by mohla mít velký vliv na to, jak rychle budou průmyslově země nuceny postupně vyřazovat uhlí. Jako malý úspěch lze ovšem vnímat už jen to, že se jedná o první zmíňku o utlumování spalování uhlí v rámci COP.

To samozřejmě přináší příležitost k urychlení zavádění obnovitelných zdrojů, řešení skladování energie a flexibility sítě.

2. Dohoda US – Čína Uhlíkové velmoci vydaly společné prohlášení o spolupráci při snižování emisí v průběhu příštího desetiletí. Vybízí země, aby „vyvinuly další opatření ke zlepšení kontroly emisí metanu“, přivítaly deklaraci glasgowských lídrů o lesích a využívání půdy a připomněly „jejich příslušné závazky týkající se odstranění podpory mezinárodní výroby energie z uhlí“.

3.Závazky týkající se metanu Více než 100 zemí se zavázalo snížit jeho emise do roku 2030 o 30 %. I když cíl není příliš vysoký, i krátkodobé snížení emisí metanu může mít významný dopad na emise.

4.Pravidla obchodování s uhlíkem Poprvé se zavádí mezinárodní pravidla pro obchodování s uhlíkem. Tyto dlouho očekávané standardy dávají základ pro vytvoření silného globálního trhu pro obchodování s uhlíkem, který konsoliduje a harmonizuje současné roztříštěné a často pouze národní systémy. Pravidla určují, jak by měly trhy s uhlíkovými kompenzacemi fungovat a tím výrazně omezit životaschopnost offsetů nízké kvality.

5.Odlesňování Více než 100 zemí, které představují 85 % světových lesů, souhlasilo s ukončením odlesňování do roku 2030. Pakt zahrnuje některé z největších viníků, včetně Brazílie, Ruska a Číny. Některé země (např. Indonésie) svůj závazek nicméně mezitím již stihly odvolat.

6.Financující instituce Bývalý guvernér Bank of England Mark Carney přiměl banky, investory a pojišťovny k tomu, aby se zavázali investovat 130T $ do udržitelných investičních aktiv a dostali se do roku 2050 na čistou nulu. Přestože se přidalo více než 450 firem, na seznamu chybí velké čínské banky, které jsou významnými investory do uhelného businessu.

7. Klimatická pomoc Rozvinuté země se v rámci Pařížské dohody zavázaly poskytnout 100 miliard dolarů ročně na financování čistého rozvoje chudších zemí, ale tomuto závazku se před COP nepodařilo dostát. Na letošním COP se některé země jako Indie odmítly zúčastnit jednání bez reparací emisí ve výši 1,3 t USD. Text COP zde byl vynechán, aby se správně nastavil mechanismus pro poskytování financování zemím zasaženým katastrofickými klimatickými událostmi.

S těmito závěry COP26 skončil a pro nás tak může být hlavním závěrem i to, že nyní je čas pustit se do další práce.

Pokud hledáte způsoby, jak se může vaše firma zapojit do dekarbonizace, kontaktujte nás, Rádi Vám pomůžeme.